Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content
Dnes má svátek: Květoslava Zítra: Vratislav Pozítří: Julie

Kulturní dění v obci

Obecní slavnost

Obec chtěla své osamostatnění nějakým způsobem každý rok oslavit. Proto vznikla tato obecní slavnost. Název "ŠENOVSKÝ ŠKRPÁL" si vysloužila tím, že si členové občanské komise obuli boty a začali chodit. A chodili, chodili, chodili, až vychodili samostatný Šenov. A na věčnou památku uchozených bot vznikl "ŠENOVSKÝ ŠKRPÁL".
První obecní slavnost se konala jen jeden den a to v sobotu 27. srpna 1994, kdy tento den byl rozdělen na sportovní dopoledne, zábavné odpoledne a taneční večer.
V dalších letech byl přidán ještě pátek, kdy se konala plavba po řece Jičínce. Úsek plavby: start u mostu u potravin LAŠEN s cílem u mostu u Fojtství.
Sobotní dopoledne bylo vždy nabito soutěžemi pro děti a sportovními utkáními, a to ve fotbale, volejbale a v tenise. Sobotním odpolednem a jejím hlavním programem vždy vrcholila samotná slavnost. Večer se pokračovalo Na Fojtství taneční zábavou.
V roce 1996 byl poprvé do pátečního programu zařazen lampiónový průvod a ohňostroj. Občané se pak mohli bavit na taneční zábavě Na Fojtství, kde jsme přivítali Pavla Nováka, nebo mohli zůstat na hřišti v rytmu diskotéky.

Od roku 1998 se Šenovský škrpál zahajuje příjezdem starosty s obecním praporem. Každým rokem je velkým překvapením jak starosta dorazí. V minulých letech to byl například tank, automobil Tatra, vrtulník, čtyřkolka, kolo, dětský vláček či koňské spřežení. Vystřídalo se zde několik kapel a známých osobností jako jsou například Maxim Turbulenc, František a Honza Nedvěd, Petra Černocká, František Dýmal, Pavel Kopecký, kapela Žlutý pes, Rock and Roll Band Marcela Woodmana, Vladimír Hron, Turbo, Petr Martiňák, Děda Mládek Illegal Band, Bob Frídl, Věra Martinová, Tomáš Klus a mnoho dalších.

Obecní bál

Je tradičně od roku 1995 pořádán na začátku roku v Restauraci Na Fojtství. První obecní bál se konal v sobotu 4. února 1995. Pro přítomné je vždy připraven program a bohatá tombola.

Hodová zábava

První hodovou zábavu obec pořádala v sobotu 11. listopadu 1995. Tradičně se koná každý rok na svátek sv. Martina, patrona našeho kostela, v Restauraci Na Fojtství. Také je vždy připravena bohatá tombola.
A heslo zn: "Čí sú hody? Naše!"

Spoluobčané si již na tyto pravidelné a po deseti letech můžeme říci již na tradiční kulturní akce pořádané obcí zvykli a také je v hojném počtu navštěvují. Jsme rádi, že to u nás v obci žije!

Setkání seniorů

Každým rokem pořádá obec v rámci Šenovských slavností posezení se seniory společně se starostou a radou obce. Senioři jsou vždy sváženi autobusem a poté převezeni do prostorů obecního úřadu, kde je pro ně připraveno pohoštění a také skvělá zábava v podobě dechové kapely Javořinka. V podvečerních hodinách jsou senioři opět dopravováni místní autobusovou dopravou do svých domovů. Vždy se těšíme na jejich návštěvu a věříme, že se jako vždy sejdeme v hojném počtu a společně zavzpomínáme na doby minulé.


Kulturní spolupráce s jinými obcemi

Brzy po našem osamostatnění přišel na obecní úřad dopis z obce Šenov, okres Frýdek-Místek a jeho starosta spolu se zastupiteli nám blahopřáli k našemu kroku a do vínku nám poslali finanční dar. Od té doby jsme s tímto Šenovem uzavřeli přátelství. Obec Šenov získala statut Města a v roce 1999 jsme již s Městem Šenov, okr. Frýdek Místek uzavřeli Družební smlouvu o spolupráci v kulturní, sportovní a společenské oblasti.

Po celou dobu také byla dobrá spolupráce s Obcí Kunín. Na Silvestra roku 2000, na přelomu tisíciletí, jsme slavnostně odhalili na rozhraní našich obcí "Pamětní desku" uloženou na hraničním kameni.

  • Přečteno: 7002

Šenov u Nového Jičína

Letecký snímek obce Šenov u N.J. srpen 2007
Letecký snímek obce Šenov u N.J. srpen 2007
Šenov u Nového Jičína se rozkládá po obou březích říčky Jičínky a silnice vedoucí z Nového Jičína do Fulneku. Obcí Šenov prochází železnice, která spojuje Nový Jičín se Suchdolem nad Odrou. Obec byla v dávné minulosti vesnicí původu českého. Kdy byla založena nelze přesně zjistit. Podle historických pramenů připadá její založení do let 1258 – 1288. Další prameny řadí její založení do roku 1293, a to společně s Kunínem. Podle půdorysu je to typická lesní lánová obec. Nejvýznamnějším rodákem obce je Franz Barwig, který se v roce 1868 v Šenově u Nového Jičína narodil. Začínal jako lidový řezbář betlémů a restaurátor venkovských kostelů v Novém Jičíně. V letech 1887 –1897 se nejprve vzdělával, později působil na Umělecko-průmyslové škole ve Vídni. Obec ztrácí svůj průmyslový charakter, získává novou tvář rozvojem drobných podnikatelských aktivit a služeb a výstavbou rodinných domků. Občané mohou sportovat ve sportovním areálu, kde jsou umístěny tenisové kurty, fotbalové a volejbalové hřiště, hřiště na plážový volejbal a Klubovna Na kurtech. V obci je možnost ubytování v hotelích Mc Limon a Salaš. Největší obecní akcí je v měsíci srpnu Šenovský škrpál, který je hojně navštěvován a má dlouholetou tradici. K přednostem obce patří krásné přírodní okolí a bezprostřední blízkost historického města Nový Jičín. Přírodní zajímavostí je Banerova studánka se silným pramenem, který vyvěrá na severním svahu vyvýšeniny s nadmořskou výškou 357 m n.m., pod názvem Kriegshübel (doslovně „válečná hůrka“), který se táhne severovýchodním směrem v horní části katastru obce Bernartice nad Odrou. V blízkosti studánky se nachází krásný les a s hůrky je rovněž nádherný výhled do okolní krajiny. Obcí prochází cyklotrasy Palackého stezka a okruh Kravařsko.

    • Přečteno: 11420

    Základní informace o obci

    POLOHA OBCE

    Obec Šenov u Nového Jičína se rozkládá po obou stranách řeky Jičínky a okresní silnice vedoucí z Nového Jičína do Fulneku. Zastavěná část obce tvoří velké písmeno "L". Podél řeky Jičínky od jihu k severu je dlouhá cca 3 km, a podél okresní silnice vedoucí od západu k východu, také cca 3 km.
    Rozloha obce je 1 563,18 hektarů a leží v nadmořské výšce 261 m.

    Obec svojí hranicí sousedí:
    • na jihu s Novým Jičínem, Loučkou a Rybím,
    • na východě s Bartošovicemi a Libhoštěm
    • na severu s Hukovicemi a Kunínem
    • na západě s Bernarticemi n. O.

    Řeka Jičínka pramení v Beskydech a na jaře přivádí velké množství vody. V Šenově přibírá dva potoky, Grasmanku a Křivý potok zvaný Krumpach a vlévá se do řeky Odry. O správu řeky Jičínky na území naší obce se stará Povodí Odry, státní podnik, Na Dolách 81, Skotnice, provozní zařízení Suchdol nad Odrou, Za Nádražím 256.

    V obci jsou 2 rybníky. Jeden u rodinného domu číslo popisné 116 a druhý za bývalým číslem popisným 39.

    Svým územím zasahuje částečně do katastru obce i Chráněná krajinná oblast Poodří. V současné době její správa sídlí ve Studénce na ulici 2. května, č. p. 1.


    VZHLED OBCE

    Obec se nedělí na části, tvoří jedno katastrální území pod číslem 707 546. Je rozdělena do ulic, kterých je celkem 25. Každá ulice má několik čísel popisných

    Anenská - 33
    Bernartická - 4
    Česká - 4
    Družstevní - 15 
    Dukelská - 105
    E. Krásnohorské - 12
    Jaselská - 60
    Jeremenkova - 17
    Malostranská - 98
    Mlýnská - 8
    Na Salaši - 2
    Na Vyhlídce - 20
    Pod Salašem - 3
    Polní - 13
    Severní - 46
    Suvorovova - 29
    Šenovská - 14
    Školní - 6
    Údernická - 14
    U Náhonu - 3
    U Zastávky - 1
    Venkovská - 18
    Zahradní - 31
    Záhumenní - 8
    Zapadlá - 3


    V roce 1997 byla zrušena ulice 17. listopadu, domy byly zbourány a lokalita byla vykoupena a přisloučena do majetku společnosti Autopal.

    S platností od 1. ledna 1999 schválilo obecní zastupitelstvo vznik nové ulice s názvem "Severní".

    V obci je jak zástavba rodinnými domy, tak na jejím jižním konci jsou domy bytové.
    Ke dni vzniku Almanachu (srpen 2003) bylo v obci nejvyšší číslo popisné 638.

    Dnes je číselná řada pro přidělování čísel popisných  vedena od čísla 1 do 659.

    Ve skutečnosti tolik čísel popisných není přiděleno. Některá čísla popisná jsou dnes jako čísla "volná", která zůstala v evidenci po domech a objektech, které byly zbourány a neexistují.

    Orientační čísla, která byla v minulosti přidělena některým bytovým domům, se již v obci nepoužívají. Obec od svého vzniku používá oficiálně jen čísla popisná.
    • Přečteno: 11059

    Historie obce

    První zmínka o vzniku obce

    Nejstarší zprávu o vzniku obce Šenov a Žilina přináší Privilegium Voka III. a Jana IV. z Kravař  a druhou zprávu o existenci obce Loučky. Brožurka s datací o existenci Loučky od roku 1323 neuvádí vůbec žádný písemný důkaz o této dataci (zřejmě jde o tiskovou chybu). Přitom z části o náhradě polí novojičínských v Loučce a loučských v Šenově a Žilině lze uvést, že tento fakt svědčí podle známých zásad v Českém království o existenci těchto tří vsí, zejména Loučky, ale zřejmě i Šenova a Žiliny, jako tzv. šosovních či městských vsí, na jejichž katastru měli své pozemky měšťané Nového Jičína. Takové vsi v tom případě tzv. "trpěly s městem", tj. platily rovněž městskou daň (šos- z němčiny, znamená plat, poplatek) zejména z pozemků novojičínských měšťanů v Loučce, ale zřejmě i z pozemků v Šenově a Žilině. Navíc právně jejich rychtáři podléhali fojtovi a městskému soudu v Novém Jičíně, zde v čele s fojtem Mikulášem. Pro Šenov uvedený poznatek znamená, že nejstarší zpráva o obci je z roku 1373. To znamená, že v roce 2023 si můžeme připomenout 650 let své existence.

    - zdroj- Jiří Jurok - historik Muzea Novojičínska p. o.

    Léta páně 1949 až 1993

    Obec Šenov byla samostatnou obcí do 31. prosince 1948. Městské národní výbory obou obcí, jak MNV v Novém Jičíně na schůzi ze dne 23. prosince 1946, tak MNV v Šenově na schůzi ze dne 20. července 1948 se usnesly na sloučení. Rada Okresního národního výboru v Novém Jičíně na schůzi dne 1.září 1948 se rovněž usnesla vyslovit souhlas a doporučit sloučení uvedených obcí.
    Ke dni 1. ledna 1949, byla obec Šenov sloučena s městem Nový Jičín a od té doby existovala pod názvem Nový Jičín II, a to až do 31. prosince 1993.

    Již v roce 1990, kdy byla obcím zákonem dána možnost osamostatnění, začali občané Šenova usilovat o odtržení od města. V tomto roce se jim to nepodařilo, protože byl záměr na odtržení zmařen.
    V roce 1993 byla ustavena v Šenově "Občanská komise" a její členové znovu začali provádět přípravy k osamostatnění obce. V červnu roku 1993 bylo občanské komisi doručeno stanovisko zastupitelstva Města Nový Jičín k rozdělení jejich obce. Zastupitelstvo Města Nový Jičín vyjádřilo nesouhlas s rozdělením. I přes nesouhlas zastupitelstva, město vyhlásilo konání místního referenda v Šenově s otázkou:
    "Přejete si aby místní část Nový Jičín - Šenov na celém svém katastrálním území byla samostatnou obcí s platností od 1. 1. 1994?"
    Referendum se konalo dne 7. srpna 1993. Z celkového počtu 1446 oprávněných občanů jich přišlo k referendu 861. Odevzdáno bylo 824 platných hlasů, z nichž:

    • s odpovědí ANO bylo 788 hlasovacích lístků
    • s odpovědí NE bylo 36 hlasovacích lístků

    Z těchto počtů vyplývá, že 54,49 procent občanů vyslovilo své "ANO" pro oddělení Šenova od Nového Jičína.

    Na základě výsledků místního referenda, podalo Město Nový Jičín dne 13. září 1993 "Návrh na oddělení části obce" včetně všech příloh na Ministerstvo vnitra České republiky.
    Občanská komise v Šenově si při jednání s tehdejšími představiteli Města Nový Jičín stanovila podmínku, že veškeré materiály, které budou zaslány na MV ČR jako podklady k oddělení obce, chce mít k dispozici, aby si je před odesláním přečetla. Až v těchto materiálech se občanská komise dočetla, že část občanů Šenova a jeden podnik, zaslali městu Nový Jičín své stanovisko - nesouhlas s oddělením Šenova.
    Aby na MV ČR měli informace z obou stran, občanská komise zaslala dne 22. září 1993 na MV ČR vlastní stanovisko k oddělení Šenova.
    Ministr vnitra Jan Ruml podepsal "Rozhodnutí o vzniku obce Šenov" dne 18. října 1993. Proti tomuto rozhodnutí poslalo Město Nový Jičín dne 26. 11. 1993 rozklad. Dne 30. prosince 1993 podepsal ministr vnitra Jan Ruml rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí ze dne 18. října 1993 o vzniku obce Šenov u Nového Jičína ke dni 1. lednu 1994.

     

    Život člověka je zvláštní.
    Jednomu přináší radost a úspěch, druhému zase utrpení.
    Je třeba hodně lásky, tolerance, porozumění, pochopení a citu,
    abychom si navzájem pomáhali k lepšímu životu.



    ŽIVELNÉ POHROMY

    Povodeň v roce 1997 u nás

    V červenci roku 1997 postihly povodně také naši obec. Tato povodeň zasáhla mnoho občanů naší obce, tím, že se jim voda dostala do bytů, sklepů a do jejich objektů. Byly postiženy i firmy na území obce. Také byla zaplavena obecní Mateřská škola, Školní 454.
    Voda velmi poškodila i lávku u Toyoty a také musela být zabezpečena lávka, včetně plynového vedení před lávkou u Pošty. Před touto lávkou voda podemlela a utrhla část místní komunikace na ulici Malostranská.
    V těchto dnech náročných na psychické i fyzické vypětí, jsme si vyzkoušeli, jak se lidé dovedou chovat v kritických chvílích. Našly se podniky i podnikatelé, kteří přispěli jak finančně tak svojí technikou na likvidaci následků po povodni.
    Podle údajů Okresního úřadu Nový Jičín, referátu regionálního rozvoje, bylo v okrese Nový Jičín povodní postiženo celkem 49 obcí.
    Proto byla dne 10. července 1997 v obci zorganizována humanitární sbírka pro občany postižených oblastí našeho okresu. Akce byla velmi úspěšná. Se svou pomocí přišlo přes 80 našich občanů. Také byla vybrána částka v hotovosti, za kterou byly nakoupeny trvanlivé potraviny. Veškeré věci ze sbírky starosta Vladimír Demeter s panem Jiřím Jurečkem odvezli dne 11. července 1997 na krizový štáb Okresního úřadu, který tuto humanitární pomoc rozděloval podle požadavků krizových míst.
    V dalších dnech obec za vlastní prostředky nakoupila základní potraviny, ochranné a dezinfekční prostředky a starosta obce a místostarostka PhDr. Libuše Panáčová je osobně odvezli do nejvíce postižené obce Troubky na Přerovsku.

    Povodně v roce 2002 v Čechách
    V roce 2002 naše oblast na Moravě nebyla naštěstí povodněmi postižena. Přívaly sto a víceleté vody velmi postihly hlavně Čechy.
    Ihned jakmile jsme se ze sdělovacích prostředků dozvěděli, že v některých obcích v Čechách byly zničeny téměř všechny domy, uspořádali jsme dne 15. a 16. srpna 2002 veřejnou sbírku věcí, které obyvatelé postižených obcí potřebovali nejvíce. Nebyly to potraviny ani oděvy, ale hlavně čistící a dezinfekční prostředky, pracovní nářadí, hadry a montérky. Této sbírky se zúčastnilo přes 75 občanů a firem, kteří přispěli věcnými i finančními příspěvky.
    Již v pátek 16. srpna 2002 ráno odjíždělo pět pracovníků obce s vybranou pomocí ze sbírky do obce Tchořovice na Strakonicku. Dále do Tchořovic odjela technika, a to nákladní automobil a bagr i s jejich řidiči.
    Mimořádné zastupitelstvo obce schválilo uvolnit částku ve výši sto tisíc korun, ze které bude tato humanitární pomoc uhrazena.

    Povodně v roce 2009 u nás

    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009
    Povodeň 2009

    V červenci roku 2009 jinak poklidná řeka Jičínka, která protéká naší obcí, stačila během několika minut svého rozvodnění odnést téměř vše, co jí stálo v cestě a rozlít se do okolí a vyplavit domy i zahrady. Při této bleskové povodni ze dne 24.6.2009 bylo během 30 minut postiženo 130 domácností, 14 podnikatelských objektů, mateřská a základní škola, pošta, obchod, obecní byt. Dále byly postiženy objekty jako je most U Kostela, mostu u Fojství a penzionu Mc Limon, lávka u Toyoty, pošty a Arpexu, chodníky, komunikace, veřejné osvětlení, místní rozhlas a ploty. Celková škoda na obecním a soukromém majetku byla vyčíslena na 110 miliónů Kč. V rámci škod z povodní pomáhaly sbory dobrovolných hasičů, vojenských útvarů i dobrovolné organizace. Tímto bychom chtěli poděkovat za jejich pomoc a snahu zmírnit následky těchto událostí.

    • Přečteno: 11787

    Tomáš Garrigue MASARYK

    * 7. 3. 1850 (Hodonín)
    † 14. 9. 1937 (Lány)
    politik

    Tomas Garrigue Masaryk 1925

    Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog. První prezident Československé republiky působil ve funkci od 14. listopadu 1918 do 14. prosince 1935. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce v prosinci roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.

    7. března 1935 jmenovala obec Šenov u Nového Jičína na slavnostní schůzi obecního zastupitelstva pana prezidenta Československé republiky za jeho nesmrtelné životní dílo a jeho zásluhy o demokracii svým ČESTNÝM OBČANEM. Pan prezident čestné občanství přijal.

    • Přečteno: 1757

    Paul GAUTSCH von Frankenthurn

    * 26.1.1851 (Döbling (dnes Vídeň))
    † 20.4.1918 (Vídeň)
    politik

    Paul Gautsch

    státní příslušnost: Rakousko, Rakousko-Uhersko
    povýšení do šlechtického stavu
    predikát: baron von Frankenthurn
    statky a panství

    Baron Paul Gautsch von Frankenthurn byl rakousko-uherský politik, který opakovaně zastával funkci ministerského předsedy Předlitavska.

    Další informace na internetovém odkazu:
    Galerie osobností - Muzeum Novojičínska
    Wikipedie

    • Přečteno: 6924

    Josef ROTTER starší

    * 12.5.1856 (Pulkava)
    † 26.11.1932 (Baden)
    továrník

    státní příslušnost: Rakousko, Rakousko-Uhersko, Rakouská republika

    Josef Rotter starší byl novojičínský podnikatel, továrník, zakladatel továrny na svítidla (dříve Autopal, dnes ​​Varroc Lighting Systems) a komunální politik.

    Další informace na internetovém odkazu:
    Galerie osobností - Muzeum Novojičínska

    • Přečteno: 7299

    Franz BARWIG starší

    * 19.4.1868 (Šenov u Nového Jičína)
    † 15.5.1931 (Vídeň)
    sochař
    barwig franz
    Začínal jako lidový řezbář betlémů a restaurátor venkovských kostelů v Novém Jičíně. V letech 1887 - 1897 se nejprve vzdělával, později působil na Umělecko-průmyslové škole ve Vídni. Roku 1900 získal stipendium do Paříže, potom vedl řezbářskou třídu na odborné škole pro obdělávání dřeva v rakouském Villachu. Od roku 1910 působil jako profesor sochařského oddělení na Umělecko-průmyslové škole ve Vídni.

    V letech 1925-1927 vytvořil soubor zahradních plastik pro majitele jedné z vil v Palm Beach v USA. Jeho pravděpodobně nejvýznamnější dílo je Opice z roku 1906. Nejznámějším dílem jsou Tančící sedláci a jeho následné varianty.
    tancici sedlaci
    Jedna z nich byla umístěna v roce 1929, jako dar umělce městu, na kašně novojičínského náměstí. Jeho díla jsou zastoupena v řadě galerií a muzeí, v Historickém muzeu města Vídně, Rakouské galerii Vídeň, Národní galerii Praha a ve sbírkách Okresního vlastivědného muzea v Novém Jičíně.
     Franz Barwig pamet deska
    Další informace na internetových odkazech:
    • Přečteno: 17205

    Historické názvosloví obce

    český název: 1464–1846 Šanov, 1481 Šonov, 1513–1949 a lidově Šenov, 1516 ves Šanava


    německý název: 1573–1945 Schönau (Schönaw, Schenaw), 1592–1642 a lidově Schen, 1603 zu Schonaw, 1631 Schenaw, 1634 Schön


    latinský název: 1383 Schena, 1401 Schonave, Schoenaw, 1661 ex pago Schön, 1673 Ssenau, 1690 Schönaw, 1771 Schaenavia


     

    • Přečteno: 10201